Představte si Slunce, které je 40 krát větší a pársettisíckrát svítivější, než to naše, udržující život zde na Zemi. Právě taková je hvězda BD+602522. Jedná se o hvězdu Wolf-Rayetova typu. To jsou jedny z nejžhavějších hvězd ve vesmíru s povrchovou teplotou nad 30 000 Kelvinů, v některých případech až 60 000 (naše Slunce má T=5600K). Wolf-Rayetovy hvězdy zakončují poměrně vzácný řetízek hvězd typu O, které se rodí s hmotou rovnající se alespoň 25 násobku našeho Slunce. Tyto extrémně žhavé hvězdy se nám na obloze jeví jako modře zbarvené. Právě barva a teplota většinu lidí zmate. Všichni jsou zvyklí, že modrá je studená a červená naopak teplá. Je to ale právě naopak. Běžné, pro nás chladné, předměty kolem nás vyzařují ve vlnových délkách, které naše oko nevnímá - IR - infrared (tzn. za červenou). Prvotní projev ve vizuálním oboru se nám jeví jako červená barva, například rozžhavené železo. Pokud bychom ho zahřáli více, bude měnit barvu sestupně k delším vlnovým délkám - oranžová (5600K), bílá a ona zmiňovaná modrá. Právě extrémní energie této hvězdy a velice silný sluneční vítr (1500 km/s), odhodili svrchní vrstvu ionizovaného plynu do vzdálenosti 3 světelných let (d=6). Pokud si představíte tento objekt v místě našeho Slunce, sahal by téměř k nejbližší hvězdě, Alfě Centauri. Bublinka je jen jedna z mála "bublin" identifikovaných na noční obloze. V současné době známe pouze 2 výskyty těchto objektů, tento + NGC 6164-5.

Tento slabý objekt mi posloužil jako první test nového H-Alfa filtru s šířkou propustnosti 7nm (70A). Použil jsem na něho poprvé techniku separátně získaných dat [L(Ha) + RGB]. Časově je to ovšem mnohem více naročné, i tak si ale myslím, že se to vyplatí. Snímek není určitě dokonalý, má svoje vady, s těmi se ale v současné době nedá nic moc dělat. Šum je zpravidla větší díky extrémním teplotám, které venku panují i v nočních hodinách. Díky tomu jsem snímal poměrně dlouhý čas. Přes 6 hodin Luminance a další 4 hodiny barvu. Po nafocení H-Alfy se mi zdály hvězdy poměrně veliké, opak byl ale ve srovnání s RGB pravdou. Pokud bych tuto skutečnost věděl, čas který bych věnoval L kanálu, by byl ještě větší. Nezbývá než počkat na další příležitost, v plánu mám galaxii v Andromedě a právě v ní bych rád tento filtr uplatnil pro zachycení četných H-Alfa oblastí (doplnění R kanálu v RGB).

Pro zajímavost uvádím alespoň v menším rozlišení snímky, z kterých je složenina zpracovaná.

H-Alfa + RGB: (větší verze: zde)



H-Alfa



RGB