Dnes mě po nastavení kompozice objektu, který jsem chtěl dofotit od včerejška (mlhovina Srdce) čekalo nemilé překvapení, někdo mi uklidil prodlužku. Přetahal jsem tedy, pochopitelně při velmi dobré náladě, všechno vybavení ze zahrady zpět domů na balkón, doufaje, že alespoň zde něco po zhasnutí pouličního osvětlení (1.00) nasnímám. Zjistil jsem ale, že mi v onu dobu bude objekt přecházet přímo přes dráty elektrického vedení. Přichytil jsem tedy na montáž alespoň DSLR s Karlem Zeissem. Kompozici jsem namířil na Labuť, protože z balkónu nic lukrativnějšího vidět nebylo. To jen aby si všichni nemysleli, že fotím pouze toto souhvězdí :). Na tomto snímku můžete spatřit celý komplex emisních mlhovin, které mám rozfocené jako obří mozajku (můžete shlédnout zde), poněkud více z dálky. V dolní části snímku jsou také patrné všechny řasové oblouky. Celou oblast můžete v těchto dnech kolem půlnoci spatřit blízko zenitu (přímo nad hlavou). Pokud se budete dívat mimo město, neuniknou Vaší pozornosti ani bohatá ramena naší galaxie, které jsou pro toto souhvězdí charakteristická a táhnou se až k nejjasnějšímu objektu na jihu, planetě Jupiter. Po všech těch patáliích byla noc vcelku vydařená, ležel jsem pod dalekohledy ve spacáku a kolem mě, namísto komárů, létaly světlušky. Tomu všemu dodávala atmosféru stáčející se Mléčná dráha a občasný pád meteoritu.
