Galaxie M31 hraje v astronomii důležitou roli. V době, kdy ještě nebyly k dispozici výkonné dalekohledy a fotografická technika, neměli astronomové o mnoha objektech vesmíru ani ponětí. První pozorovatelé viděli slabý náznak světelného zdroje, ale nebyli schopni sledovat detaily, které máme možnost vidět dnes. Až Edwin Hubble spatřil roku 1923 pomocí 100 palcového (2,5m) dalekohledu celou strukturu původně mlhavého obláčku a objevil tak proměnné hvězdy, Kefeidy, které v té době změnily pohled na vesmír. Byl také ale hlavně prvním, který zjistil, že se nejedná o běžnou mlhovinu ukrývající se v ramenech naší galaxie (Mléčné dráhy), ale o galaxii sousedící, o ostrov zářící vlastním světlem miliard hvězd. M31 je nejbližší ze všech "velkých" galaxií z lokální skupiny, která jich obsahuje dalších 40 (blíže jsou jen trpasličí Magellanova mračna). Světlo, které jsem zachytil svojí kamerou vyrazilo na svou pouť v době, kdy Zemi sužovala Doba ledová a urazilo neuvěřitelných 2,5 milionu světelných let. Naklonění disku vůči Zemi, které v tomto případě dosahuje hodnoty 13° umožňuje spatřit opravdu úctyhodné detaily v podobě "cizích" mlhovin, hvězdokup a prachových pásů. Navzdory tomu, že se většina z galaxií navzájem vzdaluje rychlostí kolem 1000km/s, tvoří právě tato výjimku. Místo rudého posuvu u M31 naměříme posuv modrý, naznačující, že během pár miliard let dojde buď k přímé kolizi s naší Mléčnou dráhou, nebo, při nejmenším, k blízkému setkání. Domnívám se ale, že se nevyhnutelné situace obávat nemusíme.
O této galaxii by se dalo psát velmi dlouze. Nezbývá mi nic jiného, než Vás s naším nejbližším vesmírným "vesmírem", seznámit v podobě této 2 snímkové mozaiky. Jedná se o vůbec první mozaiku s novým senzorem a její vznik doprovázely nemalé komplikace. Již při snímání 16 hodin dat (8 hodin na jedno pole), jsem podcenil vliv našeho průvodce, Měsíce a potýkal se tak s velmi nepříjemným gradientem, který jeho svit způsobil. Naštěstí je tento 16 hodinový kanál zasoupen pouze z části a to v jednom ze 3 barevných kanálů. Snímání přes RGB filtry odhalilo také jeden nedostatek, který už pomalu ladím na příštím snímku mlhoviny Iris. Barva se v případě objektů, kde nehraje roli převážně vodíková "červená", nedá ošidit a je nutné věnovat ji stejnou pozornost, jako samotnému L kanálu.
