Dominantními objekty letní oblohy jsou určitě mlhoviny Severní Amerika a Pelikán. Geografické zakřivení dává mlhovinám charakteristické jméno. Ve viditelném světle vypadají jako 2 vzdálené objekty oddělené hustým prachovým mračnem Lynds 1630. Prachová složka mlhovin v sobě ukrývá velké množství masivních hvězd které ji osvětlují a způsobují její vyzařovaní na vlnových délkách červeného světla, vodíku (H-Alfa). IC 5067 repreztentuje šíji Pelikána. Obrovská záplava ultrafialového záření z masivních hvězd skrytých za mrakem doslova prostupuje celou oblastí.

Každý astrofotograf má určitě svůj cíl, prioritu které se chce dále intenzivněji věnovat a zlepšovat ji. Ne žřídka se ale stává, že je limitovaný technickým vybavením. Minulý měsíc jsem tuto fázi překonal a případné vady nemohu svádět na techniku ale pouze na svoje chyby. Za pomocí reduktoru, cls filtru a ohniska 400mm mohu snímat velké objekty, které nejvíce obdivuji, extrémními časy ... jsou to mlhoviny. Při časech jako zde, 13 minutové expozice, jsou vidět ihned na displeji jemně prokreslené detaily objektů aniž by na ně působilo světelné znečištění. Severní Ameriku jsem si vybral hlavně kvůli její poloze na nejtemnější obloze mého stanoviště a také jako první testovací objekt pro skládání mozajek, kterým bych se rád věnoval ve větší míře, než je složení 2 sérii. Musím říct, že obtížnost korektního nasnímání, zkorigování obrazu (pp) a následného zpracování je mnohem náročnější než u objektů, které se do zorného pole vejdou celé. Na závěr bych jen dodal malé překvapení ... Labuť bude pro následujících pár měsíců hlavním objektem mého refraktoru. Mozajka po nich bude, doufám, trochu větší .. :)

Severní Amerika a Pelikán - mozajka ze dvou záběrů - plná verze 4mb: zde a extra velká v plném rozlišení (11mb): zde )



Severní Amerika a Pelikán - první záběr, NGC 7000:



Severní Amerika a Pelikán - druhý záběr, IC 5067 (Pelikán):