Souhvězdí Oriona je velmi často fotografovaným výsekem ze zimní části oblohy, které obsahuje jak obrovský vodíkový oblak, tak i reflexní a temné mlhoviny. Fotografoval jsem tuto oblast již několikrát, naposledy minulý rok přes digitální zrcadlovku. Díky expozičnímu času, který je v zimním období opravdu minimalizovaný díky velmi špatnému počasí, není možné nafotit to, co by si člověk přál. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl o další z mozaikových projektů, který bude mít delšího trvání a to 2 let. O rozloze snímku si můžete snadno udělat představu, pokud v zimě pohlédnete na Orionův pás tvořený charakteristicky vyrovnanými hvězdami Alnitak, Alnilam a Mintaka, které na obloze tvoří jakousi pomyslnou přímku a jen velmi těžko je přehlédnete. Hlavním cílem fotografie je zvýraznit slabé partie emisního oblaku, které jak je vidno, až tak slabé nejsou a díky velmi citlivému a chlazenému senzoru není jejich zachycení až takový problém, jako například s digitálním fotoaparátem.

Tento rok jsem začal již koncem srpna s jediným cílem. Výstupem bude barevná HaRGB mozaika co největší části nejznámější oblasti Orionova pásu. Oblačnost však umožnila pouze získání dostatečného množství dat pro černobílou složku, tedy složku fotografovanou na čáře vodíku přes úzkopásmový filtr. I tak je myslím škoda, čekat s prezentováním výsledného snímku celý rok a zveřejňuji i jakousi pomyslnou tečku za letošní nelehkou zimou.

Pro snímání barvy jsem se rozhodl pořídit další přístroj s kratším ohniskem. Aktuální výběr padá na miniBorg s reduktorem ohniska, který mi umožní rychlejší nafocení barvy, jejíž rozlišení až tak podstatné u těchto záběrů není. Doufám tedy, že i tato 9 snímková mozaika s doslova vyždímaným expozičním časem z letošní zimy, s předstihem ukáže alespoň náznak toho, co budu příští rok publikovat v barevné podobě.

Náhled - L kanál: (větší verze): zde)

m31